Jdi na obsah Jdi na menu
 


Popichuješ mě
- jak chladné ranní svítání, studený obklad s ledem
- jak rychlík, který uhání a slepené rty medem




...zase ta fráze, slyšíš?
Zněla jak Mozart před lety,
jak Lentiniho sonety...
neslyšíš...


Pokreslíš mě
- svým inkoustovým perem, ztracenou mapou do Říma
- potom se chvíli perem a v půli cesty usínám




...nezabloudíme, co myslíš?
Odpovíš.


"Bloudit u Máchova jezera?"


...a já si zase nevzala kinedril.
..